Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analysis of Denatured PCR Products Modified with 7-deazapurine Bases at Hanging Mercury Drop Electrode
Dudová, Zdenka ; Špaček, Jan ; Havran, Luděk ; Pivoňková, Hana ; Fojta, Miroslav
7-deazapunines are synthetic analogues of natural purine nucleobases which can pair with pyrimidines, retaining pairing complementarity of their parent purines. There is replaced N7 atom by CH group in 7-deazapurines so that DNA modified with them don't participate in Hoogsteen basepairing and don't form alternative structures. Here is a study of 7-deazapurines incorpotated into DNA measured at HMDE by CV and ACV. While 7-deazaadenine was reduced at the HMDE, giving rise to a similar irreversible cathodic peak as the natural adenine, 7-deazaguanine didn't yield any peak analogous to the peak G due to Guanine, in Agreement with a loss of corresponding redox in 7-deazaguanine.
Voltametrické stanovení 5-nitroindazolu na visící rtuťové kapkové elektrodě a leštěné stříbrné pevné amalgámové elektrodě
Hrdlička, Vojtěch ; Navrátil, Tomáš (vedoucí práce) ; Zima, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem elektrochemického chování 5-nitroindazolu a na- lezením optimálních podmínek pro jeho stanovení pomocí DC voltametrie a diferenční pulzní voltametrie(DPV)navisícírtuťovékapkovéelektrodě(HMDE)aleštěnépevnéstříbrnéamal- gámové elektrodě (p-AgSAE) a porovnává dosažené limity stanovitelnosti (LQ ). Jako optimální podmínky pro DPV stanovení 5-NI v deionizované vodě na HMDE bylo vy- bráno pH 8 v prostředí Britton-Robinsonova (BR) pufru a počáteční potenciál +100 mV. Byla sestrojena kalibrační závislost v rozsahu 1·10-7 - 1·10-5 mol·dm-3 , získaný limit stanovitelnosti (LQ ) činil 1.8·10-7 mol·dm-3 . Takébylazkoumánamožnostvyužitíadsorbčnírozpouštěcívoltametrie(AdRV)prostano- vení 5-nitroindazolu v prostředí BR pufru o pH 8. Metoda byla neefektivní kvůli růstu pozadí. Pomocí cyklické voltametrie byl zkoumán mechanismus elektrodových oxidace a redukce v prostředí BR pufru o pH 8 na HMDE. Bylo zjištěno, že redukce 5-NI je řízena difúzí a násled- ná oxidace adsorbcí. Pro stanovení 5-NI metodou DPV na p-AgSAE v deionizované vodě byly učeny následující optimální podmínky: pH 8 v prostředí BR pufru a počáteční potenciál 0 mV. Pro pH 8 byly určeny regenerační potenciály Ereg,1 = 0 mV a Ereg,2 = −1200 mV. Byla sestrojena kalibrační zá- vislost v rozsahu 1·10-6 - 1·10-5...
Elektrochemické rozpouštěcí metody pro speciaci olova a kadmia v půdních roztocích
Šestáková, Ivana ; Jaklová Dytrtová, J. ; Jakl, M. ; Navrátil, Tomáš ; Fojta, Miroslav
Půdní roztok je vodná fáze půdy, která je v kontaktu s kořenovým systémem rostlin. V půdním roztoku jsou obsaženy živiny, organické i anorganické látky z půdy a dále tzv. exudáty – látky vylučované rostlinou (např. nízkomolekulární organické kyseliny). Pro bioakumulaci, tj. přenos z půdy do rostlin, je významný obsah volných iontů kovů a labilních komplexů v půdním roztoku, pohybující se většinou v oblasti stopových koncentrací. Proto jsou pro tato stanovení vhodné elektrochemické metody využívající nahromadění analytu na pracovní elektrodě – diferenční pulsní anodická rozpouštěcí voltametrie, anodická rozpouštěcí square-wave voltametrie a rozpouštěcí chronopotenciometrie s konstantním proudem. Uvedené metody s použitím visicí rtuťové kapkové elektrody byly testovány pro speciaci kadmia a olova v modelově připravených i reálných půdních roztocích.
Komplexace iontů zinku fytochelatinem PC2
Šestáková, Ivana ; Serrano, N. ; Diaz-Cruz, J. M. ; Arino, C.
Na rozdíl od živočišných metalothioneinů, kde je Zn(II) koordinován čtyřmi atomy síry, strukturní studie komplexů fytochelatinů se zinkem zatím nejsou. Na základě předchozích zkušeností s elektrochemickým studiem komplexů nejjednoduššího fytochelatinu-PC2- s ionty kadmia, použili jsme voltametrii a chronopotenciometrii s konstantním proudem na HMDE pro studium komplexace tohoto fytochelatinu s ionty zinku. Pro zpracování překrývajících se signálů byla použita metoda multivariačního rozlišení křivek. Výsledkem je navržení struktur, kde se na komplexaci Zn(II) podílí dva nebo čtyři atomy síry.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.